Rosteme

Už jsem se dlouho nedostala k napsání novinek, tak se o něco málo pokusím. Měli jsme dost hektický víkend a ještě tento týden pokračuje ve stejném duchu. Takže i když jsem nestihla holky nafotit, tak je alespoň stíhám maličko potrénovat. Beru si ven každou zvlášť, takže mi to zabírá dost času, ale společně by jen blbly a nic se nenaučily :-) Stále trénujeme přivolání, to je pro každého pejska ten základní a nejdůležitější povel ze všech. Stále ještě ho používám jen ve chvílích kdy ke mně běží, v tu chvíli dvakrát písknu (to je náš přivolávací povel pro všechny mé dospělé fenky)  a zároveň radostně volám jménem a povel "ke mně" (volám ho vždy jen jednou, nikdy by se neměl opakovat, ale plnit napoprvé) a samozřejmě je odměním kouskem piškotku, letí ke mně opravdu jako divé, myslím, že už to mají spojené, ale přesto budu ještě nějaký čas volat jen ve chvíli, kdy jsem si 100% jistá, že ke mně letí, tak si to zafixují. Dnes jsem prvně vytáhla na obě i vodítko, zatím moxona a s každou jsem chviličku trénovala i chůzi na vodítku, musím říct, že s Airiskou to bude mnohem jednodušší, Ammy je tvrdší a hlavně drzejší a zlobivější, ale i to zmákneme. No a ještě jsem je dnes obě naučila ten pro pejska nejjednodušší povel a to "sedni". Velmi rychle pochopily, že když si sednou, tak dostanou kousek piškotku, takže za chviličku každá uměla sednout na povel.

Co nestíháme učit, je čurání venku, do toho se holt opřu až tu zůstane Ammy sama, protože vynést obě holky najednou, když vidím, že se jim chce čurat je pro mě nerealizovatelné (jednak jsou už dost těžké a když držím obě, nemohu si otevřít dveře) a když vynesu jen jednu, tak druhá se tu zatím počurá a pokaká. Takže většinu dne tráví venku, dovnitř si je beru jen na hraní a pokud začínají očichávat okolí, začínají být neklidné a pod. tak je pouštím ven. A pak jsou stále doma na noc, v ohrádce, na půlce mají noviny na které se naučily chodit a i na těch je stále méně loužiček a i bobky už se minimalizují. Večer je pouštím domů na spaní až kolem půl desáté večer, to už jsou vyvenčené a vydrží do rána asi do 4 hodin. Když nevstanu včas, mám na novinách od každé jeden tuhý bobek (ne vždy, někdy už to vydrží do mého probuzení), když vstanu já dřív jak ony, tak je stihnu pustit ven a vyvenčí se vzorně venku. Což se stává už častěji. Jinak o jejich probuzení mě vždy neomylně informuje Lucka, jakmile se holky probudí, ona spustí šílený štěkot a štěká dokud zase nezalehnou. Mám to jako detektor jejich pohybu, i když už dávno nespím s nimi.