Co je nového + hmotnost

Dlouho už jsem nepsala, ale stále se u nác něco děje.

Tento víkend jsme měli návštěvu, z jižní Moravy z Pohořelic k nám přijela Bolinky sestřička Bonnie od Šimonova mlýna (Bonyška), přijela se na nás podívat i se svými páníčky Hankovými a svou novou minipaničkou Terezkou (9 měs). Bonyška se opět úžasně vydováděla s Bolčou, tyhle dvě spolu vždy řádily odmala, pokaždé se poznaly a držely se u sebe i když tam měly spoustu dalších sourozenců. Malé dračice Bonyšku zase tak moc nezaujaly, všechny dospělé feny, krom Boliny, se od nich drží radši dál :-))) , jsou na ně moc divoké. S Hankovými jsme se vydali na Řipskou pouť, pejsky jsme ale nechali doma, ten rámus tam by jim nedělal moc dobře. 

Předminulou noc si Bolča vynutila večer spaní s malými v ohrádce, usnula s nimi a pak v noci od nich vyskočila a spala radši na gauči, ale tu noc a ani tu další se mimča v noci nepočurala a ani nepokakala, noviny v ohrádce mi zůstaly suché. Uvidíme, jak to bude dnes v noci, zda se poštěstí dotřetice všeho dobrého... Je teda pravda, že jakmile ráno Lucka začne štěkat (tím mi zvěstuje, že mimina jsou vzhůru) tak já vyskakuju z postele a letím dolů, abych je vypustila ven. Momentálně je to kolem 4,40 hod :-) Spát chodí kolem 21-22 hod.

Dnes jsem byla s holčinama na očkování, pomáhala mi dcera. Fenečky jely obě společně v kufru auta, tentokrát byly docela hodné, jen ke konci cesty začaly pokňukávat, už to na ně bylo dlouhé, ale vydržely. Na očkování byly šikovné a hodné, ani nemukly a po injekci se ani neotočily. Ammy tam vyčmuchala načatý pytel granulí a předváděla jak má ukrutný hlad a sto let nejedla :-) Musela jsem ji odtahnout, aby jim ho nepřevrhla a nepustila se do něj :-) Holky jsem si i převážila na přesné váze, takže Airiska má dnes 8,85 kg a Ammynka 8,45 kg. Přidala jsem i krmení, už jsme byli zase na 250g a dnes jsme na 270g, Ammy asi chvíli na této dávce budu držet i až tu bude sama (opět má konkurenci, která dlabe rychleji jak ona a na ni tolik nezbyde), takže ji trošku vykrmím, je dost kostnatá. Cesta zpět už tak veselá nebyla, i když jsme se snažily holky vyvenčit, tak se jedna z nich pokadila až v kufru auta a to asi hned 100 m od ordinace. Byl to neuvěřitelný zápach, ještě ten bobek rozšlapaly a rozetřely po celém obvodu kufru. Opíraly se pokakanými tlapkami o kousek sedačky, který vykukuje za síťkou, o všechny plasty kolem dokola kufru, protože koukaly z okna a my jely s dcerou s otevřenými okénky a myslely, že se pozvracíme :-) Ještě že mám aspoň na dně kufru nepromokavou deku, takže většina smradu zůstala na této dece a ta se vypere. Kufr jsem hned doma celý umyla, snad zítra při cestě do práce neomdlím :-))))

PS: a ještě odkaz na pár nových fotek Airisky (jsou zatím v jiné galerii, u dcery, já nestíhala) https://morikokeiko.rajce.idnes.cz/airis/